Menu
Menu
Vyplatí se vám umělá inteligence při hledání spolupracovníků? Co dokáže a kdy je bezmocná?
V jednom z předchozích článků jsme se obecně věnovali otázce, jak může umělá inteligence (UI nebo anglicky AI) ovlivnit pracovní trh a zda některé pozice v důsledku jejího využívání nezaniknou. Publicista a redaktor Deníku N pro vědu a technologie Petr Koubský uhodil v tomto směru během rozhovoru pro Radiožurnál hřebík na hlavičku: „Perfektní tip na práci, ze které vás nikdo nevyšoupne, je kadeřnice.“ Novinařina totiž patří mezi povolání, která může AI změnit nebo částečně nahradit. My se teď společně podíváme na situaci v náboru lidí. Umělá inteligence se již mezi recruitery používá a otázka zní, jestli je může plně nahradit.
Práce “lovců lidí” obnáší zjednodušeně řečeno psaní náborových inzerátů a hledání vhodných kandidátů na pracovní pozice v databázích životopisů a na LinkedInu. Životopisy přitom musíte pročítat, třídit a vyhodnocovat. Recruiterské řemeslo je též o komunikaci s uchazeči o zaměstnání, kteří práci aktivně hledají, nebo si jen mapují trh.
V součtu se tedy jedná o poměrně rutinní činnosti, které AI dříve nebo později zvládne. K tomu se začalo upouštět od osobních pohovorů, které v minulosti bývaly podmínkou a často i prvním klíčem při rozhodování, koho na pozici doporučit. Nejpozději v době covidové přešla většina recruiterů na pohodlnější on-line schůzky a některým už stačí jen telefonický rozhovor. To vše zdánlivě hovoří ve prospěch plné automatizace náboru zaměstnanců pomocí umělé inteligence. Jak to ale vypadá v opravdové praxi?
Řada firem již využívá AI na psaní inzerátů, když hledají nové spolupracovníky. Pak jim “centrální mozek lidstva” vyhodnotí došlé životopisy a seřadí je podle míry splnění požadovaných kritérií pro danou pozici. Na internetu naleznete spousty upoutávek na komerční školení, jak díky AI vyzrajete na nábor zaměstnanců a získáte nové talenty snadno a rychle. Znamená to, že by se měli lidští recruiteři začít bát o svou dosavadní obživu? Ukažme si to na reálném příkladu z oboru IT. Tam je personální nábor asi nejdále v porovnání s ostatními profesemi.
Na dobře placené IT pozice se firmám hlásí uchazeči z celé planety. Pokud nabídnete zajímavé peníze, benefity, které svět neviděl, moderní technologie a navíc máte díky brand marketingu skvělý rating ve vyhledávačích, životopisy se vám jen hrnou. K tomu jste během pár dní zavaleni příchozími emaily nebo aplikacemi z LinkedIn profilů z nejrůznějších zemí.
Právě zde může být AI skvělým pomocníkem. Musíte ji ale nejprve propojit s příchozími aplikacemi uchazečů a naučit ji, jak a podle čeho má správně vyhodnotit kvanta došlých životopisů. Pak vám AI dokáže seřadit profily od těch nejvhodnějších až po ty nevyhovující.
Celá tato námaha stojí za to, pokud pravidelně obsazujete podobné typy pozic a k tomu se u budoucích kolegů obejdete bez jejich znalosti českého jazyka. Ani pak ale nemáte vyhráno. Vzápětí totiž díky uíčku zjistíte, že většina kandidátů nesplňuje vaše požadavky. Takže vás nemine něco jako druhé kolo výběrového řízení s těmi, kteří prošli prvním sítem.
Aby umělá inteligence dokázala odlišit zrno od plev, vybírá si mnoho IT firem vhodné programátory nejen podle životopisu a seznamu referenčních projektů. Nádavkem požadují vypracování vstupního testu. Pošlou vám zadání a podle výsledku či postupu při programování si pak vyberou nejvhodnější vývojáře.
A přesně v tuto chvíli opět vstupuje do hry AI. Tentokrát však na opačné straně barikády. Placená verze umělé inteligence totiž dokáže vypracovat programátorské úlohy a uchazeč, který využije jejích služeb, se pak jednoduše pochlubí jejím peřím. No a vaše možnosti ověření, zda úkol vypracoval lidský nebo jiný mozek, jsou zatím nulové. A tím se nám bludný kruh opět uzavírá.
Díky technologiím dokážeme již dnes řadu náborových činností zautomatizovat. S uchazeči o zaměstnání přitom můžeme komunikovat jen elektronicky. Na základě vypracovaných testů si vybereme toho nejlepšího programátora z vesmíru, aniž bychom ho fyzicky potkali a dokonce i práci mu pak zadáváme vzdáleně. Vždyť pro nás pracuje z home office neboli remote. Jediný problém je, že si nemůžeme být jisti, zda jednáme se špičkovým programátorem nebo se šikovným uživatelem AI.
Naštěstí existuje jednoduché řešení. Sháníte-li klíčové lidi, určitě jich nehledáte desítky nebo dokonce stovky. A tak se vám v určité fázi výběrového řízení nabízí telefonát a následné osobní setkání. Během fyzické schůzky zadáte kandidátovi úlohu ve vaší kanceláři, kde mu žádná AI nepomůže a hned budete mít jasno, jestli je pro vás ten pravý.
Tím jsme konečně dospěli k odpovědi, zda skutečně nastal konec vodníků recruiterů v Čechách. Je tomu právě naopak. Již brzy se začne více a více firem zase vracet zpět ke starým dobrým osobním pohovorům a schůzkám. Jedině tam se prověří skutečné schopnosti potenciálních zaměstnanců.
Umělá inteligence už teď mnoho věcí mění a do budoucna ještě změní. Ruku v ruce s tímto procesem postupně vyvstane řada témat, které AI nezvládne, jako třeba uvedený nábor klíčových kolegyň a kolegů.
Většina menších a středně velkých společností v České republice si teď určitě klade otázku, zda se jim AI vyplatí. Srovnáte-li její pracné učení, jak má vyhodnocovat životopisy, aby to stejně nakonec bylo korunováno nejistým výsledkem, tak si v roce 2024 vede lidský recruiter jednoznačně lépe.
Velmi by mě zajímalo, jaké jsou vaše zkušenosti s praktickým využitím AI při náboru zaměstnanců. Neváhejte mi napsat email. Pokud vás téma zaujalo, prostudujte mé předchozí články o využití umělé inteligence:
Pokud vlastníte firmu a potřebujete najít klíčové spoluhráče, jsme vám k službám. Víme, které procesy náboru je lepší zautomatizovat a kde už je nutné jednat s vašimi budoucími spolupracovníky osobně. Propojíme vás s vhodnými specialisty, nebo vám najdeme schopného lídra. Stačí si přát.
Aleš má dvacet let zkušeností v oblasti specializovaného recruitmentu a executive search. Vede českou pobočku Wallace Myers a jako recruiter se zaměřuje na sektory finance a účetnictví a IT.
