Menu
Menu
V posledních letech je u studentů vysokých škol zcela běžné spojení studijního i profesního života. Statistiky uvádějí, že až ¾ absolventů má po ukončení VŠ relevantní předešlou praxi. Cca 80 % zaměstnavatelů tyto uchazeče ve svém firemním prostředí uvítá. Dá se ale studium při zaměstnání zvládnout? Které dovednosti je dobré si osvojit? A co musí student pro svou budoucí kariéru obětovat?
Při hledání relevantní praxe při studiu je důležité si uvědomit, že nejen firmy si vybírají nové potenciální zaměstnance, ale i vy-zaměstnanci si vybíráte svého zaměstnavatele. Na osobním pohovoru buďte upřímní, nezkreslujte své dosavadní zkušenosti ani časové možnosti. Pokud o vás firma skutečně stojí, vždy lze najít kompromis, aby byly obě strany spokojené. A to je to nejdůležitější.
Umět si dobře rozvrhnout svůj denní plán je sice kolikrát obtížné, ale pro úspěch nezbytné. Zejména při studijně-pracovním rytmu. Ve svém rozvrhu proškrtejte předměty, na které není nutné docházet fyzicky, a pak sami uvidíte, kolik máte doopravdy volného času. A z druhé strany, zkuste se svým nadřízeným probrat, zdali byste nemohli svou pracovní dobu o 1–2 hodinky zkrátit.
Pokud vás od práce při studiu VŠ či jiné školy odrazuje pocit, že byste se tím vzdali osobního volna, nebojte se, není to pravidlem. Tento fakt souvisí s dvěma předešlými body. Za prvé je důležité najít si takového zaměstnavatele, který vám (dle potřeby) umožní např. flexibilní pracovní dobu, home office, anebo dokonce volno při zkouškovém období. A za druhé je nutné mít pod kontrolou svůj denní „rozvrh“. Pokud sami víte, že dvoudenní práci stihnete za jedno odpoledne, pak není třeba vysedávat v kanceláři. Vše je zkrátka o domluvě. A také důvěře.
Asi jako vše, na co jste před tím nebyli zvyklí, i skloubení školy a zaměstnání je zpočátku obtížné. Člověk si v tu chvíli uvědomí, jak málo je času a jak moc je tato veličina hodnotná. Večírků s přáteli bude ve všedních dnech pravděpodobně ubývat. Nicméně vaše znalosti se prohloubí, dovednosti posílí, sociální kontakty rozšíří a vás to posune zas o velký kus dál. Děláte to přece jen pro sebe a pro svou budoucnost.
Sama studuji i pracuji už druhým rokem. Ze začátku pro mě bylo nejbolestivější vzdát se častých posezení s přáteli. Jakmile jsem si ale dokázala rozvrhnout denní program a našla si v něm určitý systém, lépe a efektivněji jsem zvládala i jiné činnosti. Například vím, že na učení mám pouze 2 dny. A protože to je krátká doba, ponořím se do studia a tento čas maximálně využiji. Ve škole tak nakonec dosahuji ještě lepších výsledků než před nástupem do zaměstnání. Setkání s přáteli jsou nyní sice vzácnější, ale právě proto si je i kolikrát více užijeme.
Uvědomuji si, že jsem měla v tomto ohledu štěstí na zaměstnavatele. Momentálně s prací stíhám jak školu, tak i výlety o prodloužených víkendech. A o prázdninách i dovolené na delší dobu. Jak už je v článku uvedeno, vše je o domluvě a oboustranné spokojenosti.
Při skloubení školy s prací mi taky vyhovuje fakt, že nejsem úzce zaměřena jen na jednu věc. Jsem trošku nervák a kdybych měla jen školu a chtěla dosahovat těch nejlepších výsledků, z 90 % testy pokazím. Teď ale vím, že stejně důležitá je i práce, a proto zkoušky už tolik neprožívám. Paradoxně to má pozitivní dopad (zatím).
Protože jsem si našla praxi v oboru, v práci často vidím, jak se mé teoretické znalosti prolínají s realitou, a ve škole zase těžím ze svých pracovních zkušeností. A to je pro mě nyní asi ta největší přidaná hodnota propojení zaměstnání a studia.