Menu
Menu
Mnohé z nás si myslí, že až se dítě narodí, nebudeme nijak zvlášť odkládat návrat do práce. Po příchodu potomka je ale vše trochu jinak. Nejdříve se musíme naučit, jak se s děťátkem sžít. A to je zpočátku pěkná fuška, zvláště u toho prvního, to mi jistě dáte za pravdu. Celá rodina je paralizovaná, tatínek leckdy odstěhován, aby se alespoň on vyspal a mohl v zaměstnání fungovat. Na návrat do práce nemáme v tu chvíli ani pomyšlení. Najdou se sice takové maminky, které dokáží i po tomto náročném období hladce naskočit zpět do výdělečného procesu. Většinou ale zjistíme, že i přesto, že jsme byly přesvědčené, že to zvládneme levou zadní, realita je jiná. Neznamená to, že je něco špatně. Jen se změnily priority a my zůstáváme na rodičovské dovolené a staráme se o naši ratolest, jak nejlépe umíme. V porovnání s jinými evropskými státy můžeme zůstat s dětmi doma nejdéle.
Možnost trávit s dítětem prvních pár let jeho života je pro většinu z nás skvělá, ale přináší i jistá úskalí. Čím déle je rodič s potomkem doma, tím více se prohlubuje jeho znevýhodnění na trhu práce. Když s děťátkem zůstaneme tři roky, což je obyklá doba, po kterou setrváváme na rodičovské dovolené, představuje to v dnešní době neuvěřitelně dlouhý čas. Také díky covidu se vše strašně rychle mění. Nejenže v práci zbyde po našem návratu jen hrstka původních kolegů. Rovněž technologický pokrok a rychlost s ním souvisejících změn způsobí, že své pracoviště a náplň práce leckdy nepoznáváme. Skutečnost, že po mateřské v podstatě nastupujeme na novou pozici, mezi docela nové lidi a k tomu máme doma dítě, které nám snad vezmou do školky, dokáže hodně lidí pěkně znervóznit. Proto si ukážeme, jak s tím naložit.
Určitě je dobré komunikovat již před návratem do práce se zaměstnavatelem a pokusit se najít řešení. Sdělte vedoucímu své pocity a snažte se identifikovat vaše potřeby. Tím rozptýlíte obavy. Na místě je také zjistit, kam se vaše bývalá pozice posunula. Kromě toho jsme si nedávno ověřili, že se dá pracovat z domova. Přišly na to dokonce i takové firmy, které si do oné světové pandemie nedokázaly home office ani představit a jakékoliv návrhy na alespoň částečnou práci z domu předem zamítaly.
Jako další alternativa pro mladé rodiče se nabízí menší úvazek. Když zjistíme, že opravdu vše zvládáme, můžeme si pracovní dobu zase postupně navýšit. Všichni pořád slyšíme, jak budou zkrácené úvazky vládou i zaměstnavateli podporovány. Pravdou ale je, že se v objemu zkrácených úvazků držíme na chvostu Evropy. Tak běžná věc pro západní země je u nás stále málo využívána. Možná je to dané právě relativně dlouhou rodičovskou dovolenou, zatímco naši západní sousedé musí do pracovního procesu naskočit mnohem dřív a firmy jim musí vyjít vstříc. Ale i my máme oporu v zákoníku práce. Pečující rodič může požádat o zkrácený pracovní úvazek a zaměstnavatel je mu povinen nějak vyhovět. Je tu ovšem zásadní dovětek - pokud mu to dovolí provozní důvody. A kvůli nim je málokterý tuzemský zaměstnavatel svolný ke zkráceným úvazkům. Na provozní důvody totiž dokáže svést cokoliv. Ve skutečnosti je administrativní náročnost na zaměstnance na plný i zkrácený úvazek stejná a zaměstnavateli z toho tím pádem mnoho nevýhod neplyne. Každopádně doporučuji, abyste možnost pracovat na původním pracovišti na menší úvazek s vedením alespoň projednali.
Celkově je tedy rozumné prověřit si obě varianty u zaměstnavatele s předstihem, aby nám zůstal prostor na oboustranně přijatelné řešení. Ať už společně zvážíme práci z domova, zkrácený úvazek anebo vytvoření sdíleného pracovního místa, kde se o pozici dělíme s dalším zaměstnancem. Naštěstí už v Čechách takové firmy máme. Například jednoho z mobilních operátorů, kde jsem v minulosti pracovala. U něj si můžete vybrat, zda chcete plný či zkrácený úvazek a výborně to funguje. Podle informací od bývalých kolegů jsou díky tomu spokojené obě strany - zaměstnanci i vedení. Věřím, že podobný přístup nezůstane do budoucna ojedinělý a my, pracující rodiče, si pak budeme takovýchto zaměstnavatelů jako loajální pracovníci vážit.
