Wallace Myers Česká republika
Menu

Blog

Ze studenta strojním konstruktérem ve významné automobilce

Posted on 19 April 2021

Projevit iniciativu, dělat něco navíc a naučit se říkat ne. To je recept na hvězdnou kariéru od Petra, který to ze všeobecného gymnázia dotáhl až na vývojového konstruktéra ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi. Nastoupil hned po státnicích a dnes ve věku pouhých 27 let inspiruje ostatní, jak si nezlomnou vůlí splnil dětský sen.

Nový model Kushaq, na jehož konstrukci se Petr podílel

Nový model Kushaq, na jehož konstrukci se Petr podílel


Když bylo Petrovi 12 let, zúčastnil se společně s rodinou slavnostní promoce. Na hostinu šli do restaurace vedle pražského ČVUT. Když budovu míjeli, táta mu prorocky řekl: “Koukej, sem budeš jednou chodit do školy.“ Také na gymnáziu oceňovali někteří Petrovo učitelé jeho technického nadání. Když pak se spolužáky objížděl dny otevřených dveří na vysokých školách, nastoupil jako jediný z ročníku na ČVUT strojní. Přesně jak předpovídal jeho otec, začal studovat na konstruktéra v Praze na jedné z nejvyhlášenějších technických univerzit v Evropě. O návod k osobnímu úspěchu při práci v automobilovém průmyslu se s námi podělil v rozhovoru.

Popište nám svou cestu k vysněné pozici konstruktéra v automoto gigantu

K práci v automotive jsem tíhnul už jako dítě. Vyrůstal jsem na vesnici, kde měl každý kluk svou motorku. Mou chloubou byla Jawa 50 Pionýr, kterou jsme s kamarády opravovali. Zjišťovali jsme, jak stroj funguje, abychom na něm mohli opět jezdit. Hrdě jsem prohlašoval, že až budu velký, stanu se vývojovým konstruktérem v BMW.

Nabídka práce - konstruktér Praha

Moje první vývojářské „rande“ se dostavilo až při studiu na ČVUT. Celé letní prázdniny jsem dva roky po sobě každý den dojížděl autobusem do plzeňské konstrukční firmy na prototypové nářadí pro automobilky. Napsal jsem tam i svou bakalářskou práci. Ve třetím ročníku jsem nastoupil jako technický obchodní zástupce na částečný úvazek do pražské společnosti, která obchodovala s hutním materiálem. Při jednáních jsem se tu učil, jak se chovat v zátěžových situacích. Zároveň jsem nakoukl i do světa financí ve strojírenském průmyslu. Necelý rok před státnicemi jsem začal intenzivně hledat práci v automotive, kde by mě jako čerstvého inženýra zaměstnali. Zvolil jsem trainee program ve firmě na vleky a návěsy pro kamiony. V dílně tam vonělo svařování a strojní olej a přestože se mi tahle surová strojařina líbila, tušil jsem, že tudy má cesta nevede. Proto jsem hned po státnicích nastoupil na svou současnou pozici konstruktéra ve Škodovce.

Technické výkresy mladého vývojového konstruktéra Petra ze ŠKODA AUTO

Technické výkresy mladého vývojového konstruktéra Petra ze ŠKODA AUTO


Jak jste ustál přijímací pohovor do práce v automotive ŠKODA AUTO?

Do firmy Škoda jsem se přihlásil přes náboráře, který mě doporučil na tři různé pozice. Při pohovoru se mě vyptávali na technické detaily, průběh vývoje automobilu a materiálové diagramy. Nestačilo být jen teoreticky naučený, musel jsem zapojit i logického myšlení a praktické uvažování. A právě díky svému studiu na ČVUT a nejrůznějším praxím jsem už dokázal jednat pod tlakem a tak jsem jako kandidát pro práci v automobilovém průmyslu obstál.

Hledám práci v automotive

Největší výzva pro strojního konstruktéra - s čím jste se musel po nástupu do Škodovky poprat?

Největší výzvou bylo řídit bez předchozích zkušeností kompletní vývoj automobilu s indickým týmem v cizí řeči prostřednictvím videokonferencí. Musel jsem jako nováček skloubit své technické znalosti s absolutně odlišnou kulturou a mentalitou. Nikdo předtím ve Škodě nevyvíjel auto online a my s pracovním označením „indiáni“ jsme byli první.

Co byste doporučil kandidátům, kteří sní o práci v automotive?

Pokud ještě studujete, sežeňte si praxi. Já jsem na základě své praxe dostal lepší nástupní podmínky, než moji vrstevníci ve stejných pozicích. Právě díky praxi získáte už jako student konkrétní představu, jak moc se teoretické studium liší od skutečné práce v automotive. Také se nikdy nevzdávejte a jděte si za svým. Já své nejhorší pracovní zkušenosti s odstupem času paradoxně hodnotím jako ty nejcennější. Všechno zlé, je opravdu k něčemu dobré.